Existují čtyři druhy včelařů. Na nejnižší příčce stojí ti, kteří nechají svá včelstva jen přežívat a
označení včelař je v jejich případě nezaslouženou nadsázkou. Pak jsou včelaři mudrcové, co
sice hodně o včelách čtou, ale to je tak všechno. Pak máme praktiky dbající o svá včelstva tak,
jak se má a doporučuje. Špičkou jsou včelaři-inovátoři. Nejen, že chov včel pod jejich
vedením vzkvétá, ale vymýšlí, co by se v něm dalo vylepšit a s jakou přijít novou včelařskou
pomůckou. Někdo si na své konto připíše „vynález století“, jiný přijde s drobnějším nápadem.
Nejde však o poměřování, ale o pochvalné uznání každému, kdo přemýšlí nad daným stavem
a chce ho dostat dál. Právě tak lze vnímat úsilí manželů Libuše a Miroslava Běhávkových,
kteří do Moderního včelaře poslali fotografie rámku vlastní konstrukce.

Nežli čtenářům představíme konstrukci vašeho rámku, je na místě představit vaši
včelnici. Kde a s kolika včelstvy včelaříte? Je to profi provoz nebo hobby? 

LB: Ke včelaření nás přivedl můj otec, kterému jsem několik let pomáhala. Samostatně jsme
s manželem začali včelařit s jeho 8 včelstvy na jaře roku 2017, když vážně onemocněl a již se
o ně nemohl postarat.

MB: Oba pocházíme z jižní Moravy od Uherského Hradiště. Dnes máme 17 včelstev a
včelařství se stalo naším společným hobby, protože jsme zvyklí na náš domácí med. Naše
profese jsou zcela odlišné od včelařství – já jsem konstruktér strojů, manželka je ekonomka.

LB: Jsem členkou ČSV ZO Boršice (u Buchlovic) a zároveň pokladníkem. Naše poznatky
konzultuji na setkáních se svými kolegy včelaři, zejména s předsedou panem Josefem
Gabrielem, který je profesionálním včelařem a také testuje nové kompozitní rámky ve svých
včelstvech.
Dbáme především na kvalitu našeho medu. Po vytočení medu již kolem 10. – 15. července
provádíme první léčbu včelstev proti varroáze, dále dbáme na včasnou výměnu včelího díla a
čistotu v úlech.

MB: Práce se včelstvy je krásná, ale namáhavá, proto se ji snažíme zjednodušit. Výsledkem
našeho snažení je mj. nová konstrukce včelího rámku vyrobeného z neobvyklého materiálu.

Co vám nevyhovovalo u běžně používaných rámků, ať už dřevěných, nebo plastových?

LB: Po otci jsme převzali používání dřevěných rámků míry 39 x 24 s mezerníky na bočních
loučkách, svisle 4x drátkované. Rámky jsme si několikrát vyráběli sami z přířezů a starší
repasujeme, takže s nimi máme dost zkušeností. Po vyvaření bývají rozviklané nebo
pokřivené, mnohdy proděravělé zavíječem. Někdy je musíme i po 1-2 cyklech používání
zlikvidovat. Při dbaní na čistotu nám překáží hřebíčky nebo spony a drátek na vnějších
stranách louček.

MB: Na základě těchto zkušeností s dřevěnými rámky jsem se zajímal o možnosti jejich
náhrady. Mnohokrát jsem pročítal diskuze o rámcích s plastovou mezistěnou. Odrazovala mě
od nich jiná technologie práce a nejistota ohledně přijímání včelami.
Pak jsem kdysi vezl od tchána plný vozík lipových desek do stolařské dílny. Plánoval jsem, že
budeme mít hotové rámky zajištěny na mnoho let. Velmi mě pak zaskočilo, když jsem
z tohoto objemu dřeva dostal několik krabic s 200 ks rámků…
Postupně jsme promýšleli a definovali zadání nového rámku. Rozhodli jsme se převzít rozměr
a provedení námi používaných rámků a zejména ponechat voskovou mezistěnu. Dřevo však
nahradit jiným materiálem, abychom zvýšili životnost rámků a usnadnili si každoroční práci s
obnovu včelího díla. A k tomu „Ať pracují stroje!“ Prostě nahradit únavnou a pomalou
lidskou práci ve smyslu hesla dnešní doby.

Požadavek byl na světe, ale co vlastní konstrukční řešení a výroba prototypu?

MB: Pro naši vizi jsme nadchnuli společnost Zálesí a.s., závod Plasty z Luhačovic, ve které
pracují skvělí odborníci. Navrhli pro výrobu včelího rámku zcela nový materiál, strukturou i
barevností blízký dřevu. V prvním roce jsme testovali, zda včely tento materiál s příměsí
borovicových pilin přijmou. Po třech letech, kdy jsme společně pracovali na vývoji, jsme
dospěli k odlehčené konstrukci rámku, která umožňuje aplikovat inovativní systém
drátkování, kdy se drátek navléká pouze z jedné strany rámku. Nemusí se tedy provlékat
dírkami skrz loučky rámku, což usnadňuje práci a umožňuje zamýšlenou budoucí
automatizaci. Do rámku si včelař zataví standardní voskovou mezistěnu.
Rámek je vyroben z materiálu označovaného jako kompozit dřevo-plast. V současnosti se
z takového typu materiálu vyrábí např. příbory, talíře apod. pro opakované použití na
společenských akcích. Náš rámek vyrobený z podobného materiálu jsme úspěšně testovali
např. po dobu 3 hodin v horké vodě nebo parním tavidle.

LB: Postupně těmito rámky nahrazujeme v našich včelstvech standardní dřevěné rámky.
Zatím jsme zmiňovali usnadnění včelařovy práce, ale dostáváme se ještě k dalšímu benefitu.
Tvrdý hladký povrch kompozitního plastu omezuje usazování propolisu i plísním, hlavně
zdárně odolává zavíječi. Přispívá tak k lepší hygieně úlového prostoru, což pozitivně
ovlivňuje zdraví včelstva. Mj. za poslední dvě zimy nám přezimovalo 100% včelstev.

MB: Rámky jsou aktuálně testovány v Institutu pro testování a certifikaci, a.s. ve Zlíně,
protože výrobce granulátu dokáže předložit pouze certifikát zdravotní nezávadnosti
základního plastu, ale ne celého kompozitu. Je to paradoxně kvůli dřevěným pilinám, jejichž
chemické složení není možné garantovat.

LB: Více si o našem rámku můžete přečíst např. v odkazu https://plasty.zalesi.cz/vcely/

Jaké máte s rámkem další úmysly, když už jste jeho vývoji věnovali tolik času a
přemýšlení? Pokud se rámek dostane do výroby, máte představu o jeho prodejní ceně?

LB: Náš rámek jsme začali malosériově vyrábět letos v zimě. Poprvé jsme jej představili
včelařské veřejnosti s cílem průzkumu trhu na jarním veletrhu Včela!!! v Ostravě. Následně
jsme se zúčastnili veletrhu Techagro v Brně a včelařské výstavy při včelařské pouti na sv.
Hostýně. Na podzim plánujeme účast na dalších veletrzích a výstavách, např. Země živitelka v Českých Budějovicích, Zahrada Čech v Litoměřicích. Rámek je také přihlášen do soutěže
zlepšovatelů v rámci výstavy Hanácká včela v Olomouci. Obecně říkáme k prodejní ceně
„více než dvojnásobná životnost = dvojnásobná cena jako u dřevěného rámku“. Vstřikovací
forma a strojní vybavení k ní totiž stojí řádově tisíce Kč.

MB: Abychom mohli naši myšlenku nerušeně rozvíjet a postupně rozšiřovat portfolio našeho
rámku o další rozměry a provedení (např. Hoffmannovy loučky), podali jsme na rámek
přihlášku vynálezu. Podle zjištění našeho patentového zástupce je patent před udělením, takže
můžeme postupovat podle našeho plánu spolu se společností Zálesí a.s., která do vývoje a
výroby investovala své nemalé finanční prostředky. V této souvislosti je nutné zmínit, že
nejde o grantový nebo dotační projekt.
Už tyto rámky používáte ve všech svých úlech?

LB: V našich úlech máme vyměněnu asi polovinu všech rámků za nové s kompozitním
materiálem, a to postupnou obměnou díla. Ke starému způsobu provlékání drátku skrz loučky
už bychom se nechtěli vracet, protože náš nový způsob je mnohem efektivnější a méně
únavný. V každém případě bychom byli rádi, kdyby naše řešení oslovilo další včelaře a
usnadnilo práci i jim.

Dovedeme si představit, že máte svého rámku plnou hlavu, ale přece jen nám to nedá,
abychom se nezeptali, jestli jste si jím splnili své vynálezecké ambice, anebo máte
v perimetru něco dalšího k racionalizaci včelařství.

MB: Máte naprostou pravdu, momentálně máme našeho rámku doslova plnou hlavu. Ale více
či méně už mám rozpracováno několik dalších včelařských témat. Pouze naznačím, čeho se
některá týkají - např. izolace matky nebo usnadnění kočování pro malé včelaře. Jsou to
témata, která bych chtěl vyřešit pro nás a zároveň je nabídnout ostatním včelařům. Nechejme
se překvapit.